ArtNet

ArtNet je protokol pro přenos DMX protokolu a RDP (Remote Device Management) po UDP (User Datagram Protocol) v IP (Internet Protocol). Zjednodušeně: vaše DMX nemusíte na stage táhnout několika linkami (universama) ale všechny najednou po “počítačovém síťovém” kabelu. Na stage máte krabičku, ko které je tonto “počítačový síťový kabel” zapojen. Z této krabičky už klasicky rozvedete jednotlivé DMX kabely do požadovaných světel.

Začínáme s ArtNet a ChamSys

Jak tedy začít? Já začal s převodníkem ArtNet – DMX 3 universe od http://www.blackout.sk. Převodník cenově vychází na 70€ a nabízí 3 universy.

Tento převodník má defaultně nastavenou IP: 192.168.0.99 a masku 255.255.255.0  Pro přihlášení do převodníku použijte tyto defaultní přístupové údaje: user: admin heslo: 12345  Není nutné ho nastavovat, po zakoupení je již vše nastaveno. Kompletní návod k ArtNet převodníku od blackout.sk

Proč jsem vybral ChamSys MagicQ PC

Pokud začínáte, vyprdněte se na Freestyler DMX a podobné programy pro začátečníky a jděte rovnou do něčeho na úrovni. Profíci s penězma valí MA lighting. Zbytek osvětlovačů, co se nechtějí učit nic nového (podle mne 🙂 ) valí Avolites – je to rider a všichni s tím umí. Já, vyzkoušel několik programů (především zdarma) ale jakmile jsem objevil ChamSys, zamiloval jsem se. Koketoval jsem i s Avolites Titan One ale nesednul mi.

Pokud nemáte peníze, pro začátek je ChamSys super v tom, že stačí ArtNet převodník a můžete používat 1 universe zcela zdarma (na ovládání světel). Nemáte žádné omezení na funkčnost. Pak až něco vyděláte, přikoupíte PC Wing Compact, pak Extra Wing Compact a s MagicQ MQ80 už máte dospělý pult bez nutnosti PC a můžete hrát vysokou osvětlovačskou ligu 🙂

Pojďme nastavit MagicQ PC na počítači

Stáhnete na PC MagicQ PC a nainstalujte. Náš ArtNet – DMX 3 universe má IP: 192.168.0.99, našemu PC kde máme nainstalovaný MagicQ PC nastavíme IP: 192.168.0.2 a ArtNet propojíme s PC síťovým kabelem.OK, nyní spustíme MagicQ PC. Jdeme do sekce Setup -> VIEW SETTINGS -> Network kde nastavíme tyto hodnoty:

  • IP address – stejnou jako má PC (192.168.0.2)
  • Subnet mask – defaultně 255.255.255.0
  • Gateway address – není nutná ale většinou 192.168.0.1

IP adresy máme nastavené, vyzkoušíme, že se z PC dostaneme na ArtNet převodník příkazem ping 192.168.0.99

V konzoli je vidět že IP adresa 192.168.0.99 odpovídá na ping, máme správně nastaveno.

Nyní nastavíme MagicQ aby universe 1 odesílal na ArtNet 0. Jdeme do sekce Setup -> VIEW DMX I/O

Nastavili jsme pro universe 1 status na enabled a pojmenovali jsme si ho na universe1.

To je vše 🙂 Nyní můžete napatchovat světla a začít používat.

Android: fragment worker

Dnes se podíváme na to, jak dělat složitější operace ve fragmentu při které se bude volat metoda z activity. Zaměříme se na to, jak správně napsat kód aby aplikace nespadla při otočení displeje.

Jednoduchá ukázka jak to nedělat:

MainActivity.java – klasická activity, která má veřejnou metodu worker, která by v praxi vykonávala nějakou operaci. Nyní pro ukázku vypíše pouze text do logu.

LoginFragment.java – jednoduchý fragment s tlačítkem. Po tapnutí na tlačítko, se spustí AsyncTask, který volá metodu worker z MainActivity

Pokud tento kód spustíte, zjistíte, že funguje. Bohužel po otočení displeje aplikace spadne….

Jak na to lépe?

Správná cesta je vytvoření static interface TaskCallbacks ve fragmentu, který implementujeme v activity. Metodu worker následně voláme přes mCallbacks.worker(“run” + i);

MainActivity.java

LoginFragment.java

Teď již při otáčení displeje není problém.

Retrofit: synchronní a asynchronní požadavky

Minule jsme si ukázali, jak použít Retrofit v Android studiu. Dnes se podíváme na synchronní a asynchronní požadavky.

Synchronní požadavek

Při synchronním požadavku, je na server odeslán požadavek, aplikace se “zastaví” a čeká, dokud neobdrží odpověď od serveru.

Asynchronní požadavek

Při asynchronním požadavku se používají tzv. callbacky. Na server se odešle požadavek (stejně jako při synchronním požadavku) ale nečeká se na odpověď a kód pokračuje dál. Na odpověď ze serveru čeká callback, který provede požadovanou operaci s odpovědí od serveru. Tento callback se může zavolat kdykoliv (odpověď od serveru trvá různě dlouho).

V kódu je vidět asynchronní volání, které je shodné jako v prvním seznámení s Retrofit, přibylo synchronní volání:

 

 

Android se nepřipojuje k WiFi síti bez internetu

Android od verze KitKat (4.4) se automaticky nepřipojuje k WiFi sítím, u kterých nezjistí dostupnost internetu. Asi to dává smysl, proč by se pojil k síti, která nemá internet? Raději zkusí jinou síť kde internet bude. Ale jak to vyřešit pokud chceme aby s k této síti připojoval? Uděláme malý hack, kterým nasimulujeme servery, na kterých Android zjišťuje, že je na internetu 🙂 Android po připojení zkontroluje URL (je natvrdo zadrátovaná v Androidu a může se měnit v závislosti na verzi Androidu). Pokud dostane zpět požadovanou odpověď, považuje WiFi síť za připojenou k internetu (i když internet nemá) 🙂

Požadavky na danou adresu jsou klasickým GETem a zařízení požaduje odpověď 204 (No content) to je celé. Jenže jak si tyto servery nasimulovat?

Nejjednodušší je v DNS překládat URL (clients3.google.com a connectivitycheck.gstatic.com) na náš server, kde spustíme nginx s touto konfigurací:

 

Raspberry Pi a meteostanice WH1090

Když jsem byl malý, chtěl jsem mít žábu ve sklenici, která mi bude předpovídat počasí. No dobře, mezitím jsem trochu vyrostl a přišel na to, že by mi stejně chcípla 🙂 Místo toho jsem si pořídil meteostanici WH1090, která sice zatím počasí nepředpovídá ale několik let vcelku spolehlivě měří meteorologické veličiny. Meteostanice umí pouze zobrazovat meteorogické veličiny na displeji. Tento displej má USB konektor. K meteostanici jsem tedy připojil Raspberry Pi, na něj nainstaloval Raspbian, přes který získávám data z meteostanice a odesílám na svůj server, kde je ukládám a zobrazuji grafy.

Celou komunikaci s meteostanicí zajišťuje Pywws. Pywws je kolekce Python modulů pro práci s daty z meteostanic: WH1090, WH1080, WH1081, … Byl vyvinut pro spuštění v zařízení s malou spotřebou energie, typicky Raspberry Pi.

Instalace

Pojďme na Raspbian nainstalovat Python a do něj kód pywws, který nám usnadní získávání dat z meteostanice. Pro instalaci budete potřebovat Python 2.5 a novější. Python 3 je částečně podporován, některé funkce závisí na knihovnách, které ještě nebyly portovány do Pythonu 3.

V domovské složce vytvoříme složku weather do které nainstalujeme pywws pro získávání dat z meteostanice:

nainstalujeme kód pro meteostanici:

aktualizujeme pywws

Test spojení s meteostanicí

čímž bychom měli získat výstup podobný tomuto:

Juchúúúú 🙂

Jak odeslat data z meteostanice na server

Tímto kódem odesílám data každých 5 minit na server, kde je ukládám do MySQL databáze.

 

Základní php funkce pro vývojáře WordPressu

Když není do čeho píchnout, dělám malé weby mám chvilku, dělám webíky pro známé. Dělám svoje vlastní šablony a během tvorby jsem se setkal s těmito specialitami:

Jak přidat do menu (main-menu) class nav-link?

V administraci pro pro uživatele id 2 skryj položky z menu:

Jak v administraci použít vlastní css styl pro editor?

Vytvářená galerie bude mít defaultně předvolené 4 sloupce fotek:

Vytvářená galerie bude mít automaticky předvolen URL odkazu na mediální soubor:

U nahrávání fotek do mediálních souborů odeber titulek fotky a popis (některé foťáky tam ukládají nesmysly):

Automatická aktualizace:

 

Android: Retrofit

Před několika lety jsem komunikoval se serverem přes balíček Volley. Protože komunikuji hlavně přes REST rozhraní, nahradil jsem Volley balíčkem Retrofit, který je pro tyto účely doporučovaný.

Retrofit je HTTP klient pro Android (Javu), který vám usnadňuje připojení k webové službě REST API. Usnadňuje konzumaci dat JSON a XML. Podporuje příkazy: GET, POST, PUT, PATCH a DELETE. Pojďme si ukázat jak na to.

Nainstalujeme závislosti:

+ internet permission

Retrofit je knihovna, která používá anotované rozhraní pro volání REST API. Vytvoříme jednoduchý požadavek GET pro seznam knih, který se automaticky namapuje na objekty. API pro seznam knih vrací tento JSON:

jsonschema2pojo

Z JSONu necháme vygenerovat objekty přes službu jsonschema2pojo. Vložíme JSON, vybereme Source type: JSON, Annotation style: Gson a odškrtneme Allow additional properties.

 

 

 

Rozhraní služby

Modelovou třídu máme vytvořenou, vytvoříme rozhraní služby, které bude spravovat API endpointy. Vytvoříme GET požadavek pro načtení všech knih:

Všimněte si anotace @GET označující typ požadavku a nabývající hodnotu books, která označuje endpoint (tato hodnota se přidá k BASE_URL popsané níže).

RetrofitClient

požadavky na REST API budeme odesílat přes třídu RetrofitClient:

Kde BASE_URL nabývá hodnoty se základním URL API, ke kterému se přidávají hodnoty z rozhraní služby popsané výše.

Získání dat v activity

V activity poté data jednoduše získáme a můžeme s nimi dále pracovat. U pozorňuji, že data jsou získána asynchronně:

Touto jednoduchou ukázkou jsem vám představil jak na to. Jednoduché, že?

Odeslání dat na server – POST

Pokud však potřebujete posílat nějaká data, je nutné je ukládat přes metody PUT nebo POST. Pojďme se podívat jak na to s metodou POST (PUT by byla analogická).

V rozhraní služby vytvoříme metodu POST s endpointem a parametrem @body:

Na endpoint BASE_URL/send odešleme objekt Book – tento objekt se automaticky převede na JSON.

Odeslání POST požadavku z activity:

 

Problémy

  • máš aktuální verze balíčků?

 

Jaký je rozdíl mezi lampami MFL / WFL / NSP?

MFL, WFL a NSP jsou zkratky pro velikost světelného paprsku.

Description Code Typcal MR16 Beam Angle Typical PAR Beam Angle
Very Narrow Spot VNSP <7 degrees <15 degrees
Narrow Spot NSP 5-15 degrees 15-30 degrees
Spot SP 16-22 degrees 30-60 degrees
Narrow Flood NFL 23-32 degrees 60-90 degrees
Flood FL 32-45 degrees 90-120 degrees
Wide Flood WFL 45-60 degrees 120-160 degrees
Very Wide Flood VWFL >60 degrees >160 degrees